Na budoucím staveništi dálnice D6 u Hořoviček a Hořesedel probíhá od března archeologický výzkum se zajímavými nálezy, které např. dokládají osídlení Kelty, nalezena byla bronzová spona, kostěný knoflík či knovízská amforka a mnoho dalšího. Ukončení archeologického průzkumu předpokládáme koncem září.

Na základě zjišťovacího výzkumu byly v tělese dálnice vytypovány pozitivní lokality, na kterých po polovině března započala skrývka ornice pod dohledem archeologů. Pozornost se ze začátku soustředila na lokalitu Novodvorský potok a Kolešov III. (Chrášťany) s pozitivními objevy. Od počátku května pak začala skrývka archeologicky nejbohatší lokality Hořovičky, která doposud trvá.

Na Novodvorském potoce bylo ve spodní partii zachyceno sídliště prvních zemědělců (neolit 5500 – 4300 př. n. l.), kde máme zastoupeny obě kultury, jak kulturu s lineární keramikou, tak kulturu s vypíchanou keramikou. Obě kultury jsou zde zastoupeny kůlovými dlouhými domy, hliníky, stavební jámami, zásobnicemi. Objekty jsou bohaté na keramiku a štípanou industrii. Doloženo máme i několik kusů broušené industrie. Zajímavostí je, že se lokalita nachází v řečišti třetihorní řeky, která směřovala od Brd na Mostecko. Krásnými nálezy v jejích štěrkopískách jsou araukarity – zkamenělá dřeva. Tato lokalita je bohužel narušena četnými melioracemi, které v některých případech zasahují i do pravěkých objektů.

V horní části lokalit Novodvorský potok pak byly odkryty další sídlištní objekty, které zatím nebyly blíže zkoumány. Z materiálu, který jsme zde získali při začišťování plochy, můžeme usuzovat na období mladšího zemědělského pravěku, patrně mladší dobu bronzovou.

Polykulturní sídliště bylo odkryto na lokalitě Kolešov III, kde se překrývají objekty ze starší doby bronzové (únětická kultura), mladší a pozdní doby bronzové (kultura knovízská a její štítarský stupeň), bylanské kultury (starší doba železná) a doby časně laténské, která tak dokládá osídlení lokality Kelty.

Na Kolešově bylo získáno mnoho zajímavých nálezů, ať se již jednalo o bylanskou černo-šedou tuhovanou keramikou s vlešťovanými geometrickými vzory, bronzovou ptačí sponu, zdobené přesleny, bronzovou jehlu s ouškem na šití, vzácným kostěným knoflíkem se dvěma dírkami z mladší doby bronzové či dokonce jantarem. K zajímavým objevům patří i pohřeb muže ze starší doby bronzové. Bohužel bez pohřební výbavy.
Na lokalitě Hořovičky jsou kromě neolitických objektů kultury s vypíchanou keramikou dokumentovány sídlištní a výrobní objekty doby římské (mladší doba železná). Máme zde zachycen areál na výrobu železa – tavící pece, vyhřívací a pražící jámy, železářskou i kovářskou strusku. Ve spodní části zkoumané lokality, nedaleko silnice na Vrbici, byl skrývkou zachycen příkop a za ním žlab se zbytky kůlů. Předpokládá se, že se toto ohrazení vztahuje ke germánskému osídlení a dokládá nám tak přítomnost opevněného dvorce. Potvrzení této hypotézy přinese až jeho prozkoumání.