l   Praha - Karlovy Vary - Cheb
11. 3. 2016

Pokračování výstavby dálnice D6 (pozn. red.: do letoška označována jako rychlostní silnice R6) mezi Karlovými Vary a Prahou v letošním roce není vůbec jisté.

13. 2. 2016

Už v letošním roce by prý měla začít výstavba nového úseku dálnice D6, a to mezi městem Nové Strašecí a obcí Řevničov.

Úseky dálnice

Zpět
skrýt legendu

Novinky

Pokračování stavby D 6 je nejisté

11. 3. 2016
Pokračování výstavby dálnice D6 (pozn. red.: do letoška označována jako rychlostní silnice R6) mezi Karlovými Vary a Prahou v letošním roce není vůbec jisté.

Kdy začne výstavba obchvatu Řevničova? termín je nejistý

13. 2. 2016
Už v letošním roce by prý měla začít výstavba nového úseku dálnice D6, a to mezi městem Nové Strašecí a obcí Řevničov.

Nabere stavba obchvatu Lubence zpoždění? ČR předložilo návrh, jak se tomu vyhnout

8. 2. 2016
Česká republika předložila Evropské unii návrh na vyřešení sporu ohledně platnosti posudků dopadu staveb na životní prostředí...

ÚČEL STAVBY

základní informace
dopravní informace
životní prostředí
Silnice I/6 zajišťuje dopravní spojení hlavního města Prahy, středních Čech a Moravy se západočeskou aglomerací Karlovy Vary – Sokolov – Cheb.
Tato dopravní tepna je součástí mezinárodní silniční sítě TEN-T a je po ní veden mezinárodní evropský tah SRN – Pomezí nad Ohří – Cheb – Karlovy Vary – Praha s označením E 48 a v úseku Cheb – Karlovy Vary po ní navíc peážuje další evropský tah SRN – Vojtanov – Plzeň – České Budějovice – Třeboň – Halámky – Rakousko s označením E 49. Silnice I/6 přivádí mezinárodní automobilovou dopravu směřující do Spolkové republiky Německo na hraniční přechod Pomezí nad Ohří a prostřednictvím návazných úseků silnic I/21, I/25 a I/64 i k dalším významným hraničním přechodům ve Vojtanově, na Božím Daru a v Aši.

Trasa silnice I/6 je v současné době vedena průtahy řady obcí, kde negativně působí jednak na kvalitu životního prostředí, jednak na bezpečnost silničního a pěšího provozu. Vzhledem k tomu, že ani technický stav, směrové a výškové řešení trasy neodpovídá zvyšujícím se nárokům na přepravní vztahy vyvolané rostoucím dopravním zatížením, zejména těžkou kamionovou dopravou, bylo rozhodnuto o postupné přestavbě stávající silnice I/6 na kapacitní čtyřpruhovou směrově dělenou rychlostní silnici.

Počátek přestavby tahu silnice I/6 se datuje od konce osmdesátých let. Od té doby byly postupně vybudovány a zprovozněny stavby v úsecích Praha - Pavlov – Nové Strašecí v celkové délce 30 km (dokončeno 2008), průtah silnice I/6 Karlovými Vary v délce 8,9 km (2007) a úsek Kamenný Dvůr - státní hranice ČR/SRN v délce 17,4 km s obchvatem města Cheb (2003).

Konečným cílem je dokončení zbývajících úseků tahu R6 a vytvoření tak kompletního a kvalitního spojení mezi hlavním městem ČR Prahou a západočeskou aglomerací včetně mezinárodního propojení do Spolkové republiky Německo. Rychlostní silnice je řešena se čtyřmi jízdními pruhy, vždy dva pro příslušný směr jízdy v kategorii R 24,5/100 nebo R 25,5/100. Všechny křižovatky a křížení s ostatní silniční sítí jsou řešeny mimoúrovňově. Navržené vedení trasy silnice R6 je doplněno řadou opatření k ochraně životního prostředí, k zabezpečení hygienických limitů v oblastech, kterými trasa prochází, tj. protihlukovými stěnami a bariérami.
Všechny komunikační úpravy na řešené trase jsou připravovány a realizovány ve snaze po zkvalitnění nadřazeného dopravního systému a vychází ze stávajících a prognózovaných vnitrostátních a mezinárodních přepravních nároků se zohledněním základních koncepčních dokumentů (prioritně usnesení vlády č. 741/1999 k Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 a č. 145/2001 k Návrhu harmonogramu a finančního zajištění realizace Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 a č. 882/2005 k dopravní politice ČR pro léta 2005–2013). Dalším významným argumentem pro realizaci tohoto tahu je politický požadavek formulovaný usnesením vlády č. 122/2000 ke Globálnímu plánu revitalizace pánevních oblastí severozápadních Čech, který ve svém 2. dodatku ukládá harmonogram výstavby R6 urychlit. Na území Karlovarského kraje se kromě toho jedná i o usnesení vlády č. 360/2004 k aktuálním problémům Karlovarského kraje, které uložilo ministru dopravy pokračovat v urychlené realizaci výstavby rychlostní silnice R6. Ve Středočeském kraji (ÚP rozvoje Středočeského kraje) má výstavba R6 význam pro rozvoj průmyslových zón v oblasti severozápadně od hlavního města Prahy.

Rychlostní silnice R6 začíná připojením na dokončenou část Silničního okruhu kolem hl. města Prahy (stavby SO 516 Třebonice – Řepy a SO 517 Řepy – Ruzyně). V současné době jsou v rámci operačního programu doprava realizovány úseky:

  • Jenišov - Nové Sedlo
  • Nové Sedlo - Sokolov
  • Sokolov - Tisová
  • Tisová - Kamenný Dvůr

Investorem staveb rychlostní silnice R6 je Ředitelství silnic a dálnic ČR, které jejich přípravu a realizaci zajišťuje prostřednictvím svých Správ, tj. příslušných organizačních složek s krajskou působností, po jejichž území tah R6 prochází.
Dopravní zatížení rychlostní silnice R6 bylo stanoveno na základě výsledků celostátního sčítání silniční dopravy z roku 2005, které na silniční a dálniční síti České republiky zajišťuje Ředitelství silnic a dálnic ČR v pravidelném intervalu 5ti let. Dopravní zatížení jednotlivých úseků rychlostní silnice R6 bylo vypočteno převedením předpokládaného objemu dopravního zatížení ze stávající silnice I/6 na trasu R6 a pomocí koeficientů růstu dopravního výkonu byly vypočteny hodnoty k roku 2010 v následující výši:  

Úsek voz./den Úsek voz./den
Praha - Pavlov 19 500 Bošov - Karlovy Vary 10 700
Pavlov - Nové Strašecí 14 700 Karlovy Vary západ, 2.st. 22 000
Nové Strašecí - křižovatka
sil. I/27
10 400 Jenišov - Kamenný Dvůr 16 500
Křižovatka sil. I/27 - Bošov 9 800 Kamenný Dvůr - Cheb 14 000
Uvedené hodnoty dopravního zatížení představují pouze stávající objemy přepravních vztahů, které jsou v současné době po silnici I/6 – R6 převáděny. Pokud se týká skladby dopravního proudu, prakticky v celém tahu bylo z celkového počtu zaznamenáno 25 – 30 % vozidel těžkých. Po dokončení trasy R6 lze předpokládat navýšení objemu (zvláště těžké dopravy), která přejde z dnes využívané trasy po dálnici D5 a dále po silnici I/212 do Chebu a k hraničním přechodů Pomezí a Vojtanov. Další významné navýšení intenzity dopravy může přinést využití přilehlého území ke komerčním účelům a plánovaná revitalizace pánevních oblastí severozápadních Čech.
Na všechny úseky rychlostní silnice R6, které jsou v současné době k realizaci připravovány, byla dle platné legislativy zpracována dokumentace o vlivu stavby na životní prostředí. Jednotlivé stavby byly procesem EIA posouzeny a jsou k nim vydána stanoviska MŽP ČR. Podmínky, které jsou pro jednotlivé stavby stanovisky MŽP stanoveny, jsou v rámci dalších stupňů přípravy plně respektovány. Realizací celého tahu rychlostní silnice R6 bude dosaženo výrazného zlepšení plynulosti a bezpečnosti silničního provozu.
Odstraněním nevyhovujících směrových a sklonových poměrů, vybudováním mimoúrovňových křižovatek a křížení s ostatní komunikační sítí dojde mimo jiné i ke snížení emisí z provozu motorových vozidel a k omezení rizik znečištění životního prostředí následkem dopravních nehod. V souvislosti s výstavbou rychlostní silnice R6 je prováděna ochrana vodních toků a zdrojů podél řešené trasy. V nezbytném, legislativním rámcem požadovaném rozsahu, jsou budována protihluková opatření. Trasa R6 respektuje významné krajinné prvky a je v souladu s evropskými standardy na ochranu životního prostředí.

Harmonogram výstavby

Harmonogram byl aktualizován k 13.06. 2014.
Údaje, poskytnuté investorem v harmonogramu, jsou orientační a mohou se v závislosti na postupu investorské přípravy jednotlivých úseků měnit (v závislosti na míře různých komplikací ze strany úřadů, majitelů stavbou dotčených pozemků, občanských a ekologických iniciativ). Některé procesy přípravy bývají záměrně pozdržovány opakovaným odvoláváním se ke stanoviskům a správním rozhodnutím. Čím se termín stavby blíží, tím je harmonogram přesnější. V okamžiku existence pravomocného stavebního povolení a po výběru zhotovitele, který je vázán smluvními závazky vůči investorovi, je již možno definitivně určit termín uvedení do provozu konkrétního úseku.
Předpokládané termíny zahájení realizace byly stanoveny s ohledem na dokument "Dopravní sektorové strategie 2. fáze" Ministerstva dopravy ČR, který určuje startegii a priority výstavby v kontextu s možnostmi financování staveb v rámci celé České republiky.

V případě urychlení kroků v procesu inženýrské a majetkoprávní přípravy jednotlivých staveb lze termíny realizace "přiblížit".
Stavba byla zprovozněna v roce 2002​
stavební úsekúpdeiadúrúrdspspzahájení realizace
Praha - Pavlov Stavba byla zprovozněna v roce 2008
Pavlov - Velká Dobrá I. stavba Stavba byla zprovozněna v roce 2002
Pavlov - Velká Dobrá II. stavba Stavba byla zprovozněna v roce 2000
Velká Dobrá - Kamenné Žehrovice Stavba byla zprovozněna v roce 1994
Kamenné Žehrovice Stavba byla zprovozněna v roce 1988
Tuchlovice I. stavba Stavba byla zprovozněna v roce 1987
Tuchlovice II. stavba Stavba byla zprovozněna v roce 1988
  Stavba byla zprovozněna v roce 1983
Nové Strašecí, přeložka II.a  Stavba byla zprovozněna v roce 1982
Nové Strašecí, přeložka I.b  Stavba byla zprovozněna v roce 1986
Nové Strašecí, přeložka II.b Stavba byla zprovozněna v roce 1985
Nové Strašecí - Řevničov 2016
Řevničov, obchvat  2016
Krupá, přeložka  2021
Hořesedly, přeložka  2021
Hořovičky, přeložka  2023
Petrohrad (křižovatka s I/27) - Lubenec 2010 2025
Lubenec - obchvat 2017
Lubenec - Bošov   2013
Bošov - Knínice 2027
Knínice - Žalmanov 2027
Žalmanov - Olšová Vrata 2026
Olšová Vrata - Karlovy Vary 2025
Soubor staveb Karlovy Vary, východ + západ, I. etapa  Stavba byla zprovozněna postupně v letech 1982 - 92
Karlovy Vary, západ, II. etapa Stavba byla zprovozněna v roce 2007
Nové Sedlo - Jenišov Stavba byla zprovozněna v roce 2010
Nové Sedlo - Sokolov Stavba byla zprovozněna v roce 2012
Sokolov - Tisová Stavba byla zprovozněna v roce 2011
Tisová - Kamenný Dvůr Stavba byla zprovozněna v roce 2009
Kamenný Dvůr - křižovatka Y Stavba byla zprovozněna v roce 2003
Cheb - obchvat, 2. stavba Stavba byla zprovozněna v roce 1999
Cheb - obchvat, 1. stavba Stavba byla zprovozněna v roce 1997
VYSVĚTLIVKY
ÚPD - územně plánovací dokumentace
EIA - dokumentace hodnocení vlivu stavby na životní prostředí
DÚR - dokumentace k územnímu rozhodnutí
ÚR - územní rozhodnutí (pravomocné)
DSP - dokumentace ke stavebnímu povolení
SP - stavební povolení

historie

První plány na propojením Chebu s Prahou vznikaly již v polovině 30. let dvacátého století v rámci přípravy dálkové silnice "Cheb - Košice",
která měla vést severně, tj. kolem Prahy nebo jižně kolem Plzně. - viz obr. 1.
Po Mnichovské dohodě (1938), díky které Československý stát přišel o značnou část území, se plány na výstavbu dálkových silnic podstatně změnily a trasa z Chebu přes Prahu byla opuštěna. Nicméně ihned po odstoupení Sudetského území Německé řiši, byly společnostií RAG - die Reichsautobahngesellschaft (tehdejší státní organizace
zajišťující přípravu a výstavbu řišských dálnic) zahájeny projekční práce na propojení Chebu s Liberecem přes Karlovy Vary, Lovosice a Českou Lípu (viz obr. 2). Projekční práce postupovaly rychlým tempem a již 1. prosince 1938 byly zahájeny stavební práce na tzv. Sudetské dálnici u Chebu. Díky válečným událostem se podařilo rozestavět cca. 28 km dálnice mezi Chebem a Karlovými Vary a u Liberce (viz obr. 3)
1
Trasa sudetské autostrády
2
Nedokončený poropustek v Karlově pod Ještědem
Po roce 1945 neměla Československá republika zájem pokračovat ve výstavbě Sudetské dálnice a proto bylo celé staveniště necháno svému osudu. Rozestavěno tak zůstalo dálniční těleso u Chebu a Liberce s několika propustky. Velké dálniční mosty nebyly v předválečném období zahájeny.

Novým impulsem v přípravě kapacitních silnic se stalo až usnesení vlády ČSSR č. 286/1963, které stanovilo koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací. Pro rychlostní silnici R6 (a ostatní rychlostní silnice) se stalo důležité zejména vládní usnesení č. 282/1971 o rozvoji silnic v letech 1971 - 1975, které v důsledku prudkého rozvoje silniční dopravy upravuje směřování investičních prostředků zejména do nejvíce zatížených silničních tahů, pro které nebyla plánována výstavba dálnic. Jednalo se zejména o výpadovky z velkých měst. Tento úkol byl vyřešen prostřednictvím realizace čtyřpruhových směrově rozdělených komunikací, jejichž parametry byly úspornější než u dálnic. Oproti dálnicím mohly být tyto komunikace projektovány s kratšími odbočovacími a připojovacími pruhy, s větším stoupáním či klesáním a menší šířkou zpevněných krajnic.
Pojem "silnice pro motorová vozidla" byl oficiálně poprvé použit v roce 1975 v rámci vydání vyhlášky federálního ministerstva vnitra, která umožnila označit vybrané silniční tahy dopravní značkou "Silnice pro motorová vozidla".  V roce 1978 byl zpracován Ústavem silničního hospodářství "Návrh rozsahu silnic pro motorová vozidla v ČSR". Do sítě silnic pro motorová vozidla mohly být zařazeny silnice splňující tyto podmínky:

  • Silnice je významným dopravním tahem propojujícím jádrová města regionálních sídelních aglomerací v ČSR, případně zabezpečujících jejich spojení se sousedními státy ve směru hlavních evropských silnic nebo s význačnými rekreačními oblastmi.
  • Je možno zabezpečit vyhrazení silnice jen pro motorová vozidla s nejnižší konstrukční rychlostí 50 km/h.
  • Není možné připustit dopravní obsluhu přilehlých pozemků či zástavby.
  • Pro výhled je zařazení možné jen v uceleném úseku začínajícím nebo končícím vazbou na rychlostní komunikaci města nebo v dopravně významné křižovatce dálniční nebo silniční sítě, kde se podstatně mění charakter dopravy.
  • Zařazena může být i silnice plnící funkci dálničního přivaděče.
Rozsah silnic pro motorová vozidla v ČSR byl schválen federálním ministerstvem vnitra v roce 1980. Pro výstavbu a plánování silnic pro
motorová vozidla byla mimo jiných stanovena i rychlostní silnice R6 ve směru Praha - Karlovy Vary - Cheb (křižovatka I/21), která tak začala psát svou novodobou historii.

VÝSTAVBA PŘED ROKEM 1989

Rychlostní silnice R6 bude po svém dokončení zabezpečovat kapacitní propojení Praha, Karlových Vary, Chebu a dále do Spolkové republiky Německo. Projekční příprava a následně vlastní realizace byla začala nejprave v úseku Praha - Nové Strašecí a to s ohledem na propojení průmyslových aglomerací Kladenska a Rakovnicka s Prahou a zlepšení dopravně nevyhovující situace na silnici I/6 (průtahy obcemi, úrovňové železniční přejezdy). Stavba rychlostní silnice byla zahájena v roce 1979 6,5 km dlouhým úsekem Nové Strašecí, přeložka, která umožnila eliminovat průjezd tranzitní dopravy historickým jádrem města Nové Strašecí.
Součástí stavby byla i přeložka silnice II/237 umožňující napojení Rakovníka na rychlostní silnici. Stavba byla uvedena postupně - jedna polovina vozovky v roce 1985 a druhá polovina v roce 1986.

V roce 1984 byla zahájena 3,2 km dlouhá stavba Tuchlovice, přeložka jejiž součástí byla dostavba MÚK Kačice a mostů přes železniční trať Praha - Chomutov a silnici Tuchlovice - Srby. Stavba končila v Kamenných Žehrovicích dočasných sjezdem na původní silnici I/6 a byla dokončena v roce 1988.

Celkem se před rokem 1989 podařilo zprovoznit cca. 10 km rychlostní silnice R6.

Tabulka č.1 - Zprovozněné úseky rychlostní silnice R6 před rokem 1989
Charakter stavbyStavbaKategorieDélka v kmZahájeníDokončeníZprůjezdnění
VO Nové Strašecí Ia. přeložka  S24,5  2,75  1980 1983 -
VO Nové Strašecí IIa. přeložka  S24,5 3,63  1979  1982 -
VO Nové Strašecí Ib. přeložka  S24,5 6,5 - dvoupruh  1985  1986 1986
VO Nové Strašecí IIb. přeložka  S24,5 6,5 - dvoupruh II. část  1982  1985 1985
VO Tuchlovice I.  S24,5 1,5 - dvoupruh  1984  1987 1987
VO Tuchlovice II.  S24,5 1,7 - dvoupruh II. část  1986  1988 1988
VO Kamenné Žehrovice II.  S24,5 1,9  1988  - -
VYSVĚTLIVKY       VO - Velké opravy

VÝSTAVBA PO ROCE 1989

Po roce 1989 byla hlavní pozornost zaměřena na dokončení úseku Praha - Kamenné Žehrovice a vybudování úseku Karlovy Vary - Cheb. Jako první byla po roce 1989 zprovozněna stavba Velká Dobrá - Kamenné Žehrovice (zprovozněna 1994), která umožnila odvést dopravu z obcí Velká Dobrá a Doksy. Následoval soubor staveb Pavlov - Kamenné Žehrovice, který byl zprovozněn v roce 2002. Poslední zbývající 10 km úsek Praha - Pavlov byl zahájen až v roce 2005. Po jeho dokončení došlo k významnému zlepšení životního prostředí v obcích Pavlov , Hostivice a Jeneč, které byly velmi zatíženy transitní dopravou. Tento úsek byl zprovozněn v prosinci 2008. Rychlostní silnice R6 se tak stala plnohodnotnou výpadovkou z města Prahy v celkové délce cca. 30 km.

V Karlovarském kraji byla jako první zahájena výstavba obchvatu Chebu, který byl postpuně dokončen v letech 1997 a 1999. Na obchvat Chebu v roce 2003 navázala cca. 4 km stavba Kamenný Dvůr - křižovatka Y.

 

Na tuto část rychlostní silnice navážou v současné době rozestavěné úseky:

  • Jenišov - Nové Sedlo
  • Nové Sedlo - Sokolov
  • Sokolov - Tisová
  • Tisová - Kamenný Dvůr

Tyto úseky budou zprovozňovány postupně v letech 2009 - 2011.

Velmi významnou stavbu se podařil zprovoznit v roce 2007. Jednalo se o dostavbu průtahu Karlovými Vary v délce 5,1 km, která umožnila odvést dopravu ze západní části města.

Další postup přípravy rychlostní silnice je zcela závislý na disponibilních finančních prostředcích z Fondu dopravní infrastruktury. Předpokládaný harmonogram dostavby rychlostní silnice je dostupný v sekci "Harmonogram výstavby".


Tabulka č.2 - Zprovozněné úseky rychlostní silnice R6 po roce 1989
StavbaKategorieDélka v kmZahájení stavbyZprovoznění
Praha - Pavlov  R24,5/120 10,4 03/2005 XII.08
Pavlov - Velká Dobrá, I. stavba  R24,5/120 2,9 05/1999 06/2002 - čtyřpruh
Pavlov - Velká Dobrá, II. stavba R24,5/120 2,8 05/1999 06/2001 - čtyřpruh 
Velká Dobrá - Kamenné Žehrovice R24,5/120 6,2 1988 podzim 1994 
Karlovy Vary, západ II. stavba MS20/60 - intravilán
R24,5/90,100 - extravilán
5,2 09/2004 10/2007 - čtyřpruh 
Kamenný Dvůr - křižovatka Y R24.5/100 4,4 03/2001 11/2003
Cheb, obchvat - II. stavba  R24.5/100 7,1 04/1997 10/1999
Cheb, obchvat - I. stavba R24.5/100
R11,5/100
8,9 11/1993 07/1997
Použité prameny:
1) V. Lídl, T. Janda, Stavby, kterým doba nepřála, ŘSD ČR, 2006
2) Silnice a dálnice v ČR, kolektiv autorů, Lucie tisk, 2009
3) Informační materiály ŘSD

Zákresy do map

Obsah těchto webových stránek je tvořen informacemi poskytnutými Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, projekčními, konzultačními a stavebními podnikateli a vlastní činností autorů těchto stránek. Veškerá práva majitelů autorských práv jsou vyhrazena. Veškeré informace v podobě fotografií, animací, vizualizací, filmových materiálů a textů uveřejněných na této webové prezentaci jsou povoleny pouze pro domácí použití. Toto omezení vylučuje použití těchto informací k jakékoliv veřejné produkci, televiznímu šíření, výrobě kopií, pronájmu, půjčování, prodeji neoprávněnými osobami apod. Porušování autorského práva je trestným činem, za který může být pachatel potrestán trestem odnětí svobody v trvání až 5 let a peněžitým trestem do výše 5.000.000,- Kč.

Pokud má jakákoliv právnická nebo fyzická osoba zájem o použití těchto informací jiným než povoleným způsobem, je povinna oficiálně zažádat o souhlas majitele autorských práv, tj. ŘSD ČR na e-mailovou adresu posta@rsd.cz
© 2015 Ředitelství silnic a dálnic ČR