l   Praha - Karlovy Vary - Cheb
14. 9. 2016

MF Dnes - deník - Karlovy Vary

11. 3. 2016

Pokračování výstavby dálnice D6 (pozn. red.: do letoška označována jako rychlostní silnice R6) mezi Karlovými Vary a Prahou v letošním roce není vůbec jisté.

Úseky dálnice

Zpět
skrýt legendu

Novinky

klíčem ke kraji je dálnice

14. 9. 2016
MF Dnes - deník - Karlovy Vary

Pokračování stavby D 6 je nejisté

11. 3. 2016
Pokračování výstavby dálnice D6 (pozn. red.: do letoška označována jako rychlostní silnice R6) mezi Karlovými Vary a Prahou v letošním roce není vůbec jisté.

Kdy začne výstavba obchvatu Řevničova? termín je nejistý

13. 2. 2016
Už v letošním roce by prý měla začít výstavba nového úseku dálnice D6, a to mezi městem Nové Strašecí a obcí Řevničov.

ÚČEL STAVBY

základní informace
dopravní informace
životní prostředí
Silnice I/6 zajišťuje dopravní spojení hlavního města Prahy, středních Čech a Moravy se západočeskou aglomerací Karlovy Vary – Sokolov – Cheb.
Tato dopravní tepna je součástí mezinárodní silniční sítě TEN-T a je po ní veden mezinárodní evropský tah SRN – Pomezí nad Ohří – Cheb – Karlovy Vary – Praha s označením E 48 a v úseku Cheb – Karlovy Vary po ní navíc peážuje další evropský tah SRN – Vojtanov – Plzeň – České Budějovice – Třeboň – Halámky – Rakousko s označením E 49. Silnice I/6 přivádí mezinárodní automobilovou dopravu směřující do Spolkové republiky Německo na hraniční přechod Pomezí nad Ohří a prostřednictvím návazných úseků silnic I/21, I/25 a I/64 i k dalším významným hraničním přechodům ve Vojtanově, na Božím Daru a v Aši.

Trasa silnice I/6 je v současné době vedena průtahy řady obcí, kde negativně působí jednak na kvalitu životního prostředí, jednak na bezpečnost silničního a pěšího provozu. Vzhledem k tomu, že ani technický stav, směrové a výškové řešení trasy neodpovídá zvyšujícím se nárokům na přepravní vztahy vyvolané rostoucím dopravním zatížením, zejména těžkou kamionovou dopravou, bylo rozhodnuto o postupné přestavbě stávající silnice I/6 na kapacitní čtyřpruhovou směrově dělenou rychlostní silnici.

Počátek přestavby tahu silnice I/6 se datuje od konce osmdesátých let. Od té doby byly postupně vybudovány a zprovozněny stavby v úsecích Praha - Pavlov – Nové Strašecí v celkové délce 30 km (dokončeno 2008), průtah silnice I/6 Karlovými Vary v délce 8,9 km (2007) a úsek Kamenný Dvůr - státní hranice ČR/SRN v délce 17,4 km s obchvatem města Cheb (2003).

Konečným cílem je dokončení zbývajících úseků tahu R6 a vytvoření tak kompletního a kvalitního spojení mezi hlavním městem ČR Prahou a západočeskou aglomerací včetně mezinárodního propojení do Spolkové republiky Německo. Rychlostní silnice je řešena se čtyřmi jízdními pruhy, vždy dva pro příslušný směr jízdy v kategorii R 24,5/100 nebo R 25,5/100. Všechny křižovatky a křížení s ostatní silniční sítí jsou řešeny mimoúrovňově. Navržené vedení trasy silnice R6 je doplněno řadou opatření k ochraně životního prostředí, k zabezpečení hygienických limitů v oblastech, kterými trasa prochází, tj. protihlukovými stěnami a bariérami.
Všechny komunikační úpravy na řešené trase jsou připravovány a realizovány ve snaze po zkvalitnění nadřazeného dopravního systému a vychází ze stávajících a prognózovaných vnitrostátních a mezinárodních přepravních nároků se zohledněním základních koncepčních dokumentů (prioritně usnesení vlády č. 741/1999 k Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 a č. 145/2001 k Návrhu harmonogramu a finančního zajištění realizace Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 a č. 882/2005 k dopravní politice ČR pro léta 2005–2013). Dalším významným argumentem pro realizaci tohoto tahu je politický požadavek formulovaný usnesením vlády č. 122/2000 ke Globálnímu plánu revitalizace pánevních oblastí severozápadních Čech, který ve svém 2. dodatku ukládá harmonogram výstavby R6 urychlit. Na území Karlovarského kraje se kromě toho jedná i o usnesení vlády č. 360/2004 k aktuálním problémům Karlovarského kraje, které uložilo ministru dopravy pokračovat v urychlené realizaci výstavby rychlostní silnice R6. Ve Středočeském kraji (ÚP rozvoje Středočeského kraje) má výstavba R6 význam pro rozvoj průmyslových zón v oblasti severozápadně od hlavního města Prahy.

Rychlostní silnice R6 začíná připojením na dokončenou část Silničního okruhu kolem hl. města Prahy (stavby SO 516 Třebonice – Řepy a SO 517 Řepy – Ruzyně). V současné době jsou v rámci operačního programu doprava realizovány úseky:

  • Jenišov - Nové Sedlo
  • Nové Sedlo - Sokolov
  • Sokolov - Tisová
  • Tisová - Kamenný Dvůr

Investorem staveb rychlostní silnice R6 je Ředitelství silnic a dálnic ČR, které jejich přípravu a realizaci zajišťuje prostřednictvím svých Správ, tj. příslušných organizačních složek s krajskou působností, po jejichž území tah R6 prochází.
Dopravní zatížení rychlostní silnice R6 bylo stanoveno na základě výsledků celostátního sčítání silniční dopravy z roku 2005, které na silniční a dálniční síti České republiky zajišťuje Ředitelství silnic a dálnic ČR v pravidelném intervalu 5ti let. Dopravní zatížení jednotlivých úseků rychlostní silnice R6 bylo vypočteno převedením předpokládaného objemu dopravního zatížení ze stávající silnice I/6 na trasu R6 a pomocí koeficientů růstu dopravního výkonu byly vypočteny hodnoty k roku 2010 v následující výši:  

Úsek voz./den Úsek voz./den
Praha - Pavlov 19 500 Bošov - Karlovy Vary 10 700
Pavlov - Nové Strašecí 14 700 Karlovy Vary západ, 2.st. 22 000
Nové Strašecí - křižovatka
sil. I/27
10 400 Jenišov - Kamenný Dvůr 16 500
Křižovatka sil. I/27 - Bošov 9 800 Kamenný Dvůr - Cheb 14 000
Uvedené hodnoty dopravního zatížení představují pouze stávající objemy přepravních vztahů, které jsou v současné době po silnici I/6 – R6 převáděny. Pokud se týká skladby dopravního proudu, prakticky v celém tahu bylo z celkového počtu zaznamenáno 25 – 30 % vozidel těžkých. Po dokončení trasy R6 lze předpokládat navýšení objemu (zvláště těžké dopravy), která přejde z dnes využívané trasy po dálnici D5 a dále po silnici I/212 do Chebu a k hraničním přechodů Pomezí a Vojtanov. Další významné navýšení intenzity dopravy může přinést využití přilehlého území ke komerčním účelům a plánovaná revitalizace pánevních oblastí severozápadních Čech.
Na všechny úseky rychlostní silnice R6, které jsou v současné době k realizaci připravovány, byla dle platné legislativy zpracována dokumentace o vlivu stavby na životní prostředí. Jednotlivé stavby byly procesem EIA posouzeny a jsou k nim vydána stanoviska MŽP ČR. Podmínky, které jsou pro jednotlivé stavby stanovisky MŽP stanoveny, jsou v rámci dalších stupňů přípravy plně respektovány. Realizací celého tahu rychlostní silnice R6 bude dosaženo výrazného zlepšení plynulosti a bezpečnosti silničního provozu.
Odstraněním nevyhovujících směrových a sklonových poměrů, vybudováním mimoúrovňových křižovatek a křížení s ostatní komunikační sítí dojde mimo jiné i ke snížení emisí z provozu motorových vozidel a k omezení rizik znečištění životního prostředí následkem dopravních nehod. V souvislosti s výstavbou rychlostní silnice R6 je prováděna ochrana vodních toků a zdrojů podél řešené trasy. V nezbytném, legislativním rámcem požadovaném rozsahu, jsou budována protihluková opatření. Trasa R6 respektuje významné krajinné prvky a je v souladu s evropskými standardy na ochranu životního prostředí.

Harmonogram výstavby

Harmonogram byl aktualizován k 13.06. 2014.
Údaje, poskytnuté investorem v harmonogramu, jsou orientační a mohou se v závislosti na postupu investorské přípravy jednotlivých úseků měnit (v závislosti na míře různých komplikací ze strany úřadů, majitelů stavbou dotčených pozemků, občanských a ekologických iniciativ). Některé procesy přípravy bývají záměrně pozdržovány opakovaným odvoláváním se ke stanoviskům a správním rozhodnutím. Čím se termín stavby blíží, tím je harmonogram přesnější. V okamžiku existence pravomocného stavebního povolení a po výběru zhotovitele, který je vázán smluvními závazky vůči investorovi, je již možno definitivně určit termín uvedení do provozu konkrétního úseku.
Předpokládané termíny zahájení realizace byly stanoveny s ohledem na dokument "Dopravní sektorové strategie 2. fáze" Ministerstva dopravy ČR, který určuje startegii a priority výstavby v kontextu s možnostmi financování staveb v rámci celé České republiky.

V případě urychlení kroků v procesu inženýrské a majetkoprávní přípravy jednotlivých staveb lze termíny realizace "přiblížit".
Stavba byla zprovozněna v roce 2002​
stavební úsekúpdeiadúrúrdspspzahájení realizace
Praha - Pavlov Stavba byla zprovozněna v roce 2008
Pavlov - Velká Dobrá I. stavba Stavba byla zprovozněna v roce 2002
Pavlov - Velká Dobrá II. stavba Stavba byla zprovozněna v roce 2000
Velká Dobrá - Kamenné Žehrovice Stavba byla zprovozněna v roce 1994
Kamenné Žehrovice Stavba byla zprovozněna v roce 1988
Tuchlovice I. stavba Stavba byla zprovozněna v roce 1987
Tuchlovice II. stavba Stavba byla zprovozněna v roce 1988
  Stavba byla zprovozněna v roce 1983
Nové Strašecí, přeložka II.a  Stavba byla zprovozněna v roce 1982
Nové Strašecí, přeložka I.b  Stavba byla zprovozněna v roce 1986
Nové Strašecí, přeložka II.b Stavba byla zprovozněna v roce 1985
Nové Strašecí - Řevničov 2016
Řevničov, obchvat  2016
Krupá, přeložka  2021
Hořesedly, přeložka  2021
Hořovičky, přeložka  2023
Petrohrad (křižovatka s I/27) - Lubenec 2010 2025
Lubenec - obchvat 2017
Lubenec - Bošov   2013
Bošov - Knínice 2027
Knínice - Žalmanov 2027
Žalmanov - Olšová Vrata 2026
Olšová Vrata - Karlovy Vary 2025
Soubor staveb Karlovy Vary, východ + západ, I. etapa  Stavba byla zprovozněna postupně v letech 1982 - 92
Karlovy Vary, západ, II. etapa Stavba byla zprovozněna v roce 2007
Nové Sedlo - Jenišov Stavba byla zprovozněna v roce 2010
Nové Sedlo - Sokolov Stavba byla zprovozněna v roce 2012
Sokolov - Tisová Stavba byla zprovozněna v roce 2011
Tisová - Kamenný Dvůr Stavba byla zprovozněna v roce 2009
Kamenný Dvůr - křižovatka Y Stavba byla zprovozněna v roce 2003
Cheb - obchvat, 2. stavba Stavba byla zprovozněna v roce 1999
Cheb - obchvat, 1. stavba Stavba byla zprovozněna v roce 1997
VYSVĚTLIVKY
ÚPD - územně plánovací dokumentace
EIA - dokumentace hodnocení vlivu stavby na životní prostředí
DÚR - dokumentace k územnímu rozhodnutí
ÚR - územní rozhodnutí (pravomocné)
DSP - dokumentace ke stavebnímu povolení
SP - stavební povolení

historie

První plány na propojením Chebu s Prahou vznikaly již v polovině 30. let dvacátého století v rámci přípravy dálkové silnice "Cheb - Košice",
která měla vést severně, tj. kolem Prahy nebo jižně kolem Plzně. - viz obr. 1.
Po Mnichovské dohodě (1938), díky které Československý stát přišel o značnou část území, se plány na výstavbu dálkových silnic podstatně změnily a trasa z Chebu přes Prahu byla opuštěna. Nicméně ihned po odstoupení Sudetského území Německé řiši, byly společnostií RAG - die Reichsautobahngesellschaft (tehdejší státní organizace
zajišťující přípravu a výstavbu řišských dálnic) zahájeny projekční práce na propojení Chebu s Liberecem přes Karlovy Vary, Lovosice a Českou Lípu (viz obr. 2). Projekční práce postupovaly rychlým tempem a již 1. prosince 1938 byly zahájeny stavební práce na tzv. Sudetské dálnici u Chebu. Díky válečným událostem se podařilo rozestavět cca. 28 km dálnice mezi Chebem a Karlovými Vary a u Liberce (viz obr. 3)
1
Trasa sudetské autostrády
2
Nedokončený poropustek v Karlově pod Ještědem
Po roce 1945 neměla Československá republika zájem pokračovat ve výstavbě Sudetské dálnice a proto bylo celé staveniště necháno svému osudu. Rozestavěno tak zůstalo dálniční těleso u Chebu a Liberce s několika propustky. Velké dálniční mosty nebyly v předválečném období zahájeny.

Novým impulsem v přípravě kapacitních silnic se stalo až usnesení vlády ČSSR č. 286/1963, které stanovilo koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací. Pro rychlostní silnici R6 (a ostatní rychlostní silnice) se stalo důležité zejména vládní usnesení č. 282/1971 o rozvoji silnic v letech 1971 - 1975, které v důsledku prudkého rozvoje silniční dopravy upravuje směřování investičních prostředků zejména do nejvíce zatížených silničních tahů, pro které nebyla plánována výstavba dálnic. Jednalo se zejména o výpadovky z velkých měst. Tento úkol byl vyřešen prostřednictvím realizace čtyřpruhových směrově rozdělených komunikací, jejichž parametry byly úspornější než u dálnic. Oproti dálnicím mohly být tyto komunikace projektovány s kratšími odbočovacími a připojovacími pruhy, s větším stoupáním či klesáním a menší šířkou zpevněných krajnic.
Pojem "silnice pro motorová vozidla" byl oficiálně poprvé použit v roce 1975 v rámci vydání vyhlášky federálního ministerstva vnitra, která umožnila označit vybrané silniční tahy dopravní značkou "Silnice pro motorová vozidla".  V roce 1978 byl zpracován Ústavem silničního hospodářství "Návrh rozsahu silnic pro motorová vozidla v ČSR". Do sítě silnic pro motorová vozidla mohly být zařazeny silnice splňující tyto podmínky:

  • Silnice je významným dopravním tahem propojujícím jádrová města regionálních sídelních aglomerací v ČSR, případně zabezpečujících jejich spojení se sousedními státy ve směru hlavních evropských silnic nebo s význačnými rekreačními oblastmi.
  • Je možno zabezpečit vyhrazení silnice jen pro motorová vozidla s nejnižší konstrukční rychlostí 50 km/h.
  • Není možné připustit dopravní obsluhu přilehlých pozemků či zástavby.
  • Pro výhled je zařazení možné jen v uceleném úseku začínajícím nebo končícím vazbou na rychlostní komunikaci města nebo v dopravně významné křižovatce dálniční nebo silniční sítě, kde se podstatně mění charakter dopravy.
  • Zařazena může být i silnice plnící funkci dálničního přivaděče.
Rozsah silnic pro motorová vozidla v ČSR byl schválen federálním ministerstvem vnitra v roce 1980. Pro výstavbu a plánování silnic pro
motorová vozidla byla mimo jiných stanovena i rychlostní silnice R6 ve směru Praha - Karlovy Vary - Cheb (křižovatka I/21), která tak začala psát svou novodobou historii.

VÝSTAVBA PŘED ROKEM 1989

Rychlostní silnice R6 bude po svém dokončení zabezpečovat kapacitní propojení Praha, Karlových Vary, Chebu a dále do Spolkové republiky Německo. Projekční příprava a následně vlastní realizace byla začala nejprave v úseku Praha - Nové Strašecí a to s ohledem na propojení průmyslových aglomerací Kladenska a Rakovnicka s Prahou a zlepšení dopravně nevyhovující situace na silnici I/6 (průtahy obcemi, úrovňové železniční přejezdy). Stavba rychlostní silnice byla zahájena v roce 1979 6,5 km dlouhým úsekem Nové Strašecí, přeložka, která umožnila eliminovat průjezd tranzitní dopravy historickým jádrem města Nové Strašecí.
Součástí stavby byla i přeložka silnice II/237 umožňující napojení Rakovníka na rychlostní silnici. Stavba byla uvedena postupně - jedna polovina vozovky v roce 1985 a druhá polovina v roce 1986.

V roce 1984 byla zahájena 3,2 km dlouhá stavba Tuchlovice, přeložka jejiž součástí byla dostavba MÚK Kačice a mostů přes železniční trať Praha - Chomutov a silnici Tuchlovice - Srby. Stavba končila v Kamenných Žehrovicích dočasných sjezdem na původní silnici I/6 a byla dokončena v roce 1988.

Celkem se před rokem 1989 podařilo zprovoznit cca. 10 km rychlostní silnice R6.

Tabulka č.1 - Zprovozněné úseky rychlostní silnice R6 před rokem 1989
Charakter stavbyStavbaKategorieDélka v kmZahájeníDokončeníZprůjezdnění
VO Nové Strašecí Ia. přeložka  S24,5  2,75  1980 1983 -
VO Nové Strašecí IIa. přeložka  S24,5 3,63  1979  1982 -
VO Nové Strašecí Ib. přeložka  S24,5 6,5 - dvoupruh  1985  1986 1986
VO Nové Strašecí IIb. přeložka  S24,5 6,5 - dvoupruh II. část  1982  1985 1985
VO Tuchlovice I.  S24,5 1,5 - dvoupruh  1984  1987 1987
VO Tuchlovice II.  S24,5 1,7 - dvoupruh II. část  1986  1988 1988
VO Kamenné Žehrovice II.  S24,5 1,9  1988  - -
VYSVĚTLIVKY       VO - Velké opravy

VÝSTAVBA PO ROCE 1989

Po roce 1989 byla hlavní pozornost zaměřena na dokončení úseku Praha - Kamenné Žehrovice a vybudování úseku Karlovy Vary - Cheb. Jako první byla po roce 1989 zprovozněna stavba Velká Dobrá - Kamenné Žehrovice (zprovozněna 1994), která umožnila odvést dopravu z obcí Velká Dobrá a Doksy. Následoval soubor staveb Pavlov - Kamenné Žehrovice, který byl zprovozněn v roce 2002. Poslední zbývající 10 km úsek Praha - Pavlov byl zahájen až v roce 2005. Po jeho dokončení došlo k významnému zlepšení životního prostředí v obcích Pavlov , Hostivice a Jeneč, které byly velmi zatíženy transitní dopravou. Tento úsek byl zprovozněn v prosinci 2008. Rychlostní silnice R6 se tak stala plnohodnotnou výpadovkou z města Prahy v celkové délce cca. 30 km.

V Karlovarském kraji byla jako první zahájena výstavba obchvatu Chebu, který byl postpuně dokončen v letech 1997 a 1999. Na obchvat Chebu v roce 2003 navázala cca. 4 km stavba Kamenný Dvůr - křižovatka Y.

 

Na tuto část rychlostní silnice navážou v současné době rozestavěné úseky:

  • Jenišov - Nové Sedlo
  • Nové Sedlo - Sokolov
  • Sokolov - Tisová
  • Tisová - Kamenný Dvůr

Tyto úseky budou zprovozňovány postupně v letech 2009 - 2011.

Velmi významnou stavbu se podařil zprovoznit v roce 2007. Jednalo se o dostavbu průtahu Karlovými Vary v délce 5,1 km, která umožnila odvést dopravu ze západní části města.

Další postup přípravy rychlostní silnice je zcela závislý na disponibilních finančních prostředcích z Fondu dopravní infrastruktury. Předpokládaný harmonogram dostavby rychlostní silnice je dostupný v sekci "Harmonogram výstavby".


Tabulka č.2 - Zprovozněné úseky rychlostní silnice R6 po roce 1989
StavbaKategorieDélka v kmZahájení stavbyZprovoznění
Praha - Pavlov  R24,5/120 10,4 03/2005 XII.08
Pavlov - Velká Dobrá, I. stavba  R24,5/120 2,9 05/1999 06/2002 - čtyřpruh
Pavlov - Velká Dobrá, II. stavba R24,5/120 2,8 05/1999 06/2001 - čtyřpruh 
Velká Dobrá - Kamenné Žehrovice R24,5/120 6,2 1988 podzim 1994 
Karlovy Vary, západ II. stavba MS20/60 - intravilán
R24,5/90,100 - extravilán
5,2 09/2004 10/2007 - čtyřpruh 
Kamenný Dvůr - křižovatka Y R24.5/100 4,4 03/2001 11/2003
Cheb, obchvat - II. stavba  R24.5/100 7,1 04/1997 10/1999
Cheb, obchvat - I. stavba R24.5/100
R11,5/100
8,9 11/1993 07/1997
Použité prameny:
1) V. Lídl, T. Janda, Stavby, kterým doba nepřála, ŘSD ČR, 2006
2) Silnice a dálnice v ČR, kolektiv autorů, Lucie tisk, 2009
3) Informační materiály ŘSD

Zákresy do map

Obsah těchto webových stránek je tvořen informacemi poskytnutými Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, projekčními, konzultačními a stavebními podnikateli a vlastní činností autorů těchto stránek. Veškerá práva majitelů autorských práv jsou vyhrazena. Veškeré informace v podobě fotografií, animací, vizualizací, filmových materiálů a textů uveřejněných na této webové prezentaci jsou povoleny pouze pro domácí použití. Toto omezení vylučuje použití těchto informací k jakékoliv veřejné produkci, televiznímu šíření, výrobě kopií, pronájmu, půjčování, prodeji neoprávněnými osobami apod. Porušování autorského práva je trestným činem, za který může být pachatel potrestán trestem odnětí svobody v trvání až 5 let a peněžitým trestem do výše 5.000.000,- Kč.

Pokud má jakákoliv právnická nebo fyzická osoba zájem o použití těchto informací jiným než povoleným způsobem, je povinna oficiálně zažádat o souhlas majitele autorských práv, tj. ŘSD ČR na e-mailovou adresu posta@rsd.cz
© 2015 Ředitelství silnic a dálnic ČR